Nauč se číst
v mých rozevřených dlaních
V kapičkách
něžné rosy rtů
Nauč se poslouchat
když nočním tichem hudbu
Koupu ve vášni
medu a doteků
Nauč se vnímat
prstoklad nenasytné louky
Co po polštáři
tiše rozsévám
Nauč se vidět
přes víčka vlastní touhy
Mou duši
Co pod Tvou kůži
Něhu
posílá...
nejkrásnější učení, co znám a proto se držím hesla učitse, učit se učit se...
24.01.2009 17:11:00 | JaniHani
Křehké, jemné, neuchopitelné a přitom velmi působivé a pochopitelné...
22.01.2009 15:15:00 | Mario de Janiero
....Tak si myslím , že dlouho jsem nečetl nic podobného o učení , spíše o opakování , protože čím více si opakuješ ženu a její tělo tím lépe ho znáš a nebo si myslíš , že ho znáš ....
Touha se může projevit tak , že ani jí možná nezaregistrujeme , myslím tím u toho druhého ...Moc pěkná básenka Jirka
21.01.2009 18:46:00 | kavec
...člověk by si to ani nepomyslel, ale i Lásce je potřeba se naučit...a učíme se jí po celý život...tedy já určitě...a pořád to není ono... :-)))
21.01.2009 12:24:00 | Lota
Labutěnko, básenka trefná, kus pravdy v sobě má... pro některé. Dobrá myšlenka, má to své kouzlo, ať za působí na ty správné strany...
21.01.2009 10:44:00 | NikitaNikaT.
Krásně jsi to za nás, za ženy, řekla. Ještě kdyby si to přečetli ti chlapi...
21.01.2009 09:47:00 | Jana M.