Po tváři stéká ti déšť.
Déšť z tvých očí.
Venku padají slzy.
Slzy z nebe.
Celý svět se točí,
když mohu se dotknut tebe.
Myji se nejdražším vínem.
Vínem bohatých.
A k večeři popíjím vodu.
Vodu pro chudé.
Nebojím se svatých ani rohatých,
co mají pláště rudé.
Spím na zemi.
Na zemi v hradě.
A můj pes v peřinách.
V peřinách z prachu.
Zdvihni oči k mé bradě
a necukej, brachu.
Ohlodávám zvířecí kosti.
Kosti z koster.
A můj pes má plný stůl.
Stůl z dubu prohnutý.
No drahý, není to k zlosti?
Že jak stařík jsi ohnutý.
Kdo setká se se mnou,
divokou a nespoutanou,
navždy zahodí své sny
a stane se zvířetem jako já.
Takovou proměnu dokážu já.
Či jak básník praví,
metamorfózu.
Podívej, co z tebe je!
pardon, v tomto případě to bylo očí/točí :) už mi ty ptákoismy splývají
23.01.2009 15:29:00 | melancholik
nenech se obloudit tipy a supertipy, tak dobrý to ještě není. pro začátek by stačo vystříhat se pasáží jako je úvod tohoto dílka. obraznit pláč do deště či naopak, rýmy jako neb/tebe, to už tady miliardkrát bylo a ještě bude.
aspoň elementární snaha o jistou originalitu obratů a obrazů je nutná, jinak jsi tu z hlediska autorského rozvoje zbytečně a nepohneš se z "blogískové" úrovně..
23.01.2009 14:16:00 | melancholik
Ano, je to zvláštní... Budu muset něco vypít a ještě jednou si to přečtu.
23.01.2009 12:20:00 | Jarin Kalin
...začnu od ST
...rozdílný přístup k životu a situacím,člověka vzletného(přesto držícího se těsně nad zemí,jen sny a představy toužené) a neprůbojného usedlého protipólu.
Netrefil-li jsem se,ozvi se.
23.01.2009 11:57:00 | WAYWARD