Modlitba dítěte
Modlitba dítěte
Anotace: Nevinnost, láska
Ranami, hladem mne svět přivítal,
do srdce bolest mi dal.
Můj táta nás opustil, matku jen odmítal,
pak se nás prostě vzdal.
Má matka ubohá! Příchod můj proklela,
plenou mi zakryla tvář.
Do nebe temného s pláčem hleděla,
nebyla na něm zář.
Tak ty jsi můj přítel Ježíši milý,
za ně jsi lásku mi dal.
Nejsou to hříšníci, měli zlou chvíli!
Kéž by je Bůh netrestal!
Komentáře (13)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk31.01.2009 20:37:00 Maura
To Psavec: Jenomže mně není jasné, komu mám odpustit já a kdo je zralý na to, aby mu odpustil už jenom Bůh. Asi nejsem zralá na to. abych nastavila i druhou tvář. Ale hodně o tom přemýšlím.
30.01.2009 10:28:00 Psavec
Bolavě krásná. Jak se říká:Člověk je nádoba nedokonalá, ale odpuštění, zjemňuje jeho vady.
26.01.2009 23:44:00 Maura
Ano, odpouštět musí hlavně člověk, ale já věřím, že existují nad námi ta měřítka, která nejsme možná na zemi pochopit. My se učíme je poznávat a chápat, ale jsme nedokonalí v tom ohledu.Proto tápeme a chybujeme.
26.01.2009 23:30:00 Maura
To víš, Bíšo, to většinou Vodnáři mají, i když působí chladně. Inspiroval mne krásný obrázek Ježíše, jak sedí v zahradě a vedle něho chlapec, který s ním rozpráví. Bylo to tak krásné, že ze mně vylétla tato báseň. Já nějak chápu, že pokud se člověk dotkne opravdové lásky, pak dovede všechny věci nějak chápat jinak. Je to takový můj zvláštní vhled. Dívám se na to tak přes prizma životních pozorování a zkoumání. Měj se pěkně a děkuji ti.
26.01.2009 20:20:00 NikitaNikaT.
Bolavá silně myšlenková, pocitová, až skorem emoční báseň... ST! je za obsah.
