*
V pokoji se stínem
zaléháš představy,
červeným vínem
lezeš si do hlavy.
Vzpomínky zatuchlé,
jak dřevo v oltáři,
oči máš opuchlé
ve špatném scénáři.
Stále se vracejí
pro tebe blažené,
co večer potají
obrazy ztracené.
Jen píseň umírá
vyhnaná z ráje,
to duši ti sžírá
pohádka z máje.
Trápíš se zbytečně,
mumláš jen slovíčka,
cítíš to nevděčně,
píšeš zas psaníčka.
Pro srdce z olova.
*
..Němé však olovo,
Zkamenělé dlaně
" Jdu chytat bronz...",
Tvůj anděl Páně:-)
29.01.2009 22:56:00 | zvířenka
..Němé však olovo,
Zkamenělé dlaně
" Jdu chytat bronz...",
Tvůj anděl Páně:-)
29.01.2009 22:43:00 | zvířenka
Změnila bych závěr, tvé řešení není konstruktivní, je zoufle stagnující. Takže, né "pro srdce z olova", ale "do srdce olovo" a jedno do kterého či do obou.
27.01.2009 23:16:00 | F50.8
Tak jsem ti donesla Předovku..prach..ucpávku..a jdeme nabíjet...ha třeba si konečně pořádně zastřílíš :o))) :-F
27.01.2009 21:00:00 | Filková
Jeste ze tve srdce je z olova , je silne a take citlive..hezky jsi basen naserviroval. ST
27.01.2009 14:51:00 | carodejka
olovo potřebuje k tání ze všech kovů nejmenší teplotu ... mělo by se začít rozhřívat co nejdříve...
27.01.2009 11:53:00 | nejsembásník
Zajímavá a čtivá básenka... srdce z olova... hm... o někom bych věděla, ten někdo z něj uštipuje na kulky pro mě... pomóóócccc... frrrrnkkk..... :oD
27.01.2009 07:11:00 | NikitaNikaT.