O tvé lásce se mi tolik sladce snilo,
do nočního vánku růže voněly.
V měsíčním svitu líbaly se stíny,
na zdech ve ztemělém, tichém pokoji.
Však není tím, kdo se mnou tajně spává
a šeptá mi do vlasů slova mámivá.
Na stolku leží má milovaná kniha.
Cyrano! Žel, já nejsem tvá Roxana.
Ráno už přichází. Kolem tolik jasu,
na polštáři růže a nedopsaný list.
K snídani vstanu a učešu si vlasy,
u studánky v lese si budu dopis číst.
A hele! Pročpak jsi mi to neprozradila, když jsme si psali na saspi? Cyrano :-)
05.01.2017 17:57:22 | Kozoroh 1