Duše

Zranils mi duši, cáry z ní zbyly,
rezavou jehlou látám ji …
do očí slzy každý steh vhání,
vím, že duši mou to nezachrání.

Slova Tvá, jak dýky jsou,
co do mého srdce vrážíš …
lásku mou, co v srdci jsem měla,
na špinavou zem házíš.

Skládám střípky vzpomínek,
do mládí se vracím ….
Kdy navlékl jsi mi prstýnek
a řekl ať s láskou ho nosím.

Uběhl již dlouhý čas,
já na ruce ho stále mám …
Však vím, že už přišel čas
kdy vrátit Ti ho i s láskou mám