Duše
Duše
Zranils mi duši, cáry z ní zbyly,
rezavou jehlou látám ji …
do očí slzy každý steh vhání,
vím, že duši mou to nezachrání.
Slova Tvá, jak dýky jsou,
co do mého srdce vrážíš …
lásku mou, co v srdci jsem měla,
na špinavou zem házíš.
Skládám střípky vzpomínek,
do mládí se vracím ….
Kdy navlékl jsi mi prstýnek
a řekl ať s láskou ho nosím.
Uběhl již dlouhý čas,
já na ruce ho stále mám …
Však vím, že už přišel čas
kdy vrátit Ti ho i s láskou mám
rezavou jehlou látám ji …
do očí slzy každý steh vhání,
vím, že duši mou to nezachrání.
Slova Tvá, jak dýky jsou,
co do mého srdce vrážíš …
lásku mou, co v srdci jsem měla,
na špinavou zem házíš.
Skládám střípky vzpomínek,
do mládí se vracím ….
Kdy navlékl jsi mi prstýnek
a řekl ať s láskou ho nosím.
Uběhl již dlouhý čas,
já na ruce ho stále mám …
Však vím, že už přišel čas
kdy vrátit Ti ho i s láskou mám
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
ST! ne za momentální bolest, kterou z ní cítím, smutek, co na mě kouká... Za upřímnost, za skvělý závěr, za myšlenkovost, uvědomění si... Za pochopení a porozumění... tahle báseň v sobě hodně má. Řekla bych, že nejlepší, cos´ napsala. Je to téma, na které by se dalo hodně povídat a psát... téma věčné...
03.02.2009 16:53:00 | NikitaNikaT.
Ach jo, tak je smutná...
03.02.2009 11:23:00 | labuť