Ve zpomínkách se vracím zpět,
do času mých dětských let,
do času, kdy jsem začala objevovat svět ....
Když jsem pak vyrostla,
jeho jsem potkala,
v tu chvíli srdce své navždy jsem ztratila ...
Uběhlo nádherných devatenáct let,
v jeden den a jedinou vteřinu
zhroutil se můj přenádherný svět ....
Lásku mou zahodil,
srdce mi pošlapal,
ze všeho zbyly mi jen naše dvě poupata ...
Nevzdávej se a bojuj, žiješ jen jednou a ta pravá láska na Tebe určitě čeká!...jdi jí naproti
08.02.2009 20:44:00 | labuť
Děti jsou radost a ty Ti nikdo nikdy nevezme... jednou se sice rozletí, za svým štěstím, pořídí si svoju rodinu, ale ty a manžel, budete vždy pro ně rodiči... ať už budete jek Vy, tak oni... kdekoliv. Někdy láska nende, jak chceme, ale... štěstí stále na Vás čeká...
08.02.2009 15:16:00 | NikitaNikaT.