Po špičkách vplížil se den,
kdy z mé paměti se pomaličku ztrácíš ....
Proč přesně tehdy se objevíš?
Proč přesně v té chvíli se vrátíš?
V okamžiku, kdy si už nevybavím tvůj šeptající hlas,
zase stojíš kousek přede mnou
a šeptáš ....zas obráceně jde čas ..
Když nevzpomínám si na něžnou sílu tvých dlaní,
proč vždycky přijdeš ...
....a z doteků je milování???
Odmítám být pouhou loutkou
v rukách tajemného čaroděje.
Tak proč ti zase neodolám?
Bože, co jen se to se mnou děje?
Jsem jen tebou poblázněná?
Nebo jsi můj OSUDOVÝ muž?
Zas jsem ztracená, slabá, roztoužená
a prosím - neubližuj mi už ....
Proč hraješ si se mnou
tak jako kočka s myší?
Tak ať věty, co teď mi šeptáš,
žádná jiná už neuslyší ....
Ať tedy patří mě ta slova,
která mezi polibky plynou ti ze rtů,
tak navždy tady zůstaň .....
a nebo
táhni k čertu !!!
Verše mají svou hloubku, jsou s nádechem smutnku... láska někdy zlobí, bolí... nenech s sebou jen tak tahat provázky... I loutka je někdy víc.
09.02.2009 16:50:00 | NikitaNikaT.
Moc Ti přeji splnění tohoto snu... ty začátky... první roky... zvláště, když je vztah komplikovaný... má žena v sobě tisíce otazníků nejistoty, a oceán touhy... Přeji Ti naplnění :-*
08.02.2009 23:22:00 | Levandule
Připomínku bych snad měl jenom čistě formální, a to ke slovosledu v prvních dvou strofách, jde o postavení zájmena "se", zní to poněkud "rádobyhezkybásnicky", což by podle mého názoru být ani nemuselo, ale je to tvé dílo, poměrně zdařilé dílo, tak proč z toho dělat kovbojku.
08.02.2009 22:23:00 | CorrimsonTom