Plamínek lásky.

Procházím měsíční krajinou
v hloubi mé duše.
Pustou a zničenou
však srdce dál tluče.

Přecházím přes temné zákoutí
nehezkých vzpomínek,
tu najednou v dálce
zahléd jsem Tebe,
překrásný plamínek.

V dlaních mích plamínek
domů si nesu
a štěstím naplněn
celý se třesu.

Hluboko v srdci
plamínek hoří,
již nikdy nezhasne,
láska jej tvoří.

Můj krásný plamínku,
duši mou hřej,
nejednu vzpomínku životu dej.