Anotace: ..
Se slzou na víčku
s bolestí od lásky
sbírám si na pláži
mušle a oblázky
kreslím si do písku
palcem svým na noze
jak vidím milou svou
v moři i v obloze
oblázky poskládám
do její pleti
opodál smějí se
naše děti, které nejsou
z mušliček poskládám
vlasů to záplavu
pohladím, usměju
a pak vyzkouším
kam nejdál doplavu
vyzkouším, kam mi síly stačí
v dálce se mračí
bude pršet
12.02.2009 02:52:00 Špáďa
Ten závěr rozhozený je vlastně skvělý, protože takový zammračený. (A to je dobře, když má pršet, i rytmus básně může napomoci vyzařovat popisované pocity.)
11.02.2009 17:57:00 Kyška
Básnička se mi líbila..Snad nejsem klišofilka. No, pro jistotu se zeptám, zda už proti tomu existují farmaka.
11.02.2009 14:32:00 Enkida
těžko hledat verš který není klišé... takových básní už byly napsány tisíce a s každou další mně přejede mráz po zádech...