Loutka

V temném pokoji hoří jediná svíčka,
tluče ti srdce,zavíráš víčka.
Blesk uhodil do tebe,srdce rozpůlil v půlky,
byla by milejší rána jediné kulky.
Chceš zmáčknout spoušť,však pistol nemáš,
chceš líbat rty,však marně je hledáš.
Samý smutek,srdce žádá si změnu,
chtěla bys tetování,ne žádnou henu.
Chtěla bys pravou lásku,co bývá jen v pohádkách,
chtěla bys skvělej vztah,co nestaví se na hádkách.
Jsi v bludišti měsíce,možná i roky,
neslyšíš nic,jenom svý kroky.
Chceš toho příliš,když žádáš lásku,
však bez ní jsi jen loutka na provázku.
Nemocná loutka,s kterou si nikdo nehraje
a tvůj život se houpe jen lehce na hraně.
Jednou se ta loutka ocitne na skládce
a kde bude ten život,co měl být jako v pohádce?
Nemáš nic,tak co ti vlastně zbývá?
Nemáš nic,ale zůstala ti víra...