Zrcadla tajných snů

tady jsem…
haló, tady jsem…
moře, hvězdy ani lidé neodpoví
víš já…
přiléváním vody do louží
moře nikdy nestvořím
…víš já, nechci vedle tebe jen tak stát
nechci požár
ale s jiskrou se už nespokojím
nechci s časem se dál prát
nechci, nechci, nechci…
za dveřmi stěny bílé
jedna židle, malý stůl
jeden hrnek na mě hledí z police
kdo jsi? kdo…
před dveřmi čeká pouze
jeden pár tvých starých bot

vzpomínej…
vzpomínej jak…
snad existuje i to, co nevidíš
hvězdný prach na známých cestách
cesty prašné na vzdálených hvězdách
…vzpomínej jak se naše prsty
poprvé na rozcestí potkaly

možná…
možná, že…
mé oči ti však nikdy nelhali
…možná, že tohle se mi jenom zdá
odchází…
lidé odchází od zrcadel
a s nimi odcházím i já
haló…
haló, tady jsem!