Ve večerním klidu tichá hudba hraje,
nacházím sebe i své nedosněné sny.
Na bílých zdech si tančí jemné stíny,
svět za zdmi opouštím. Je tak zlý.
Tu přiletěl za mnou můj bílý Anděl smíru,
černý čaj zavoní z čínské konvice.
Slova jak perly na pozadí noci,
dýchá sem vůně skořice.
Neboj se temnot zlých co bolestně tíží,
duši lidí hlídá černá Paní noc.
I měsíc rybář zná zatoulané duše,
nadevším bdí pak Boží moc
Toužebně čekám, zda přijde moje láska,
tak po mléčné dráze kráčím za tebou.
Hvězdy si svítí postříbřenou cestou.
Mír je v mé duši pojednou.
odpouštíme a jdeme jako slepé
v útrobách našich srdce prudce tepe
jen za "nimi" utíkají naše myšlenky
jsou NAŠI MUŽI, a my, jejich milenky
24.02.2009 07:26:00 | nejsembásník