Anotace: posledná ... ďakujem všetkým, ktorí to so mnou vydržali
Když postavíš se před okno
do půl těla svlečená
tak na prostěradle nataženým jak paravan
uvidíš svý srdce
ta linka ta čárka
to je ta prasklina
co tak bolí
co nedá ji dohromady
dvacet deka sádry a obvaz
nestůj tak dlouho
ať nepraskne ještě dál
Až na prostěradle uvidíš svý srdce
já němý němocniční zřízenec
vinou sklopím oči
a na okno orosený tvým dechem
napíšu prstem roztřeseným
PROMIŇ
.
Básnička má hloubku, sílu ... ponechává ve mně silně emoční zážitek ... krásné vyjádření ...
21.04.2009 17:56:00 | toužím.jít.dál
Nádherná ve svém smutku...
21.02.2009 21:26:00 | okousaná od světlušek
je to tak nádherne krásna báseň, že nemám slov...okamžite som ti dala SuperTip...
21.02.2009 20:56:00 | Mišiačik
No tak to je prima...právě si léčím komplikovanou zlomeninu levé ruky, hokej si už asi nezahraju, nejsem Goliáš, ale ani David:o))) píšeš moc hezky
21.02.2009 18:01:00 | Holis
Pěkné vyznání... žádná sádra, žádný obvaz... jen ruce, dlaně hřející, jež prasklinku vyplní láskou...
19.02.2009 12:19:00 | NikitaNikaT.
Velmi pekna basen plna vreleho citu, dal jsi sve lasce srdce a ja verim ze to nebylo marne, najdes svou lasku, ja Ti to moc preji.
19.02.2009 01:43:00 | carodejka
velmi pěkná*
19.02.2009 00:12:00 | rybí prdy