Anotace: posledná ... ďakujem všetkým, ktorí to so mnou vydržali
Když postavíš se před okno
do půl těla svlečená
tak na prostěradle nataženým jak paravan
uvidíš svý srdce
ta linka ta čárka
to je ta prasklina
co tak bolí
co nedá ji dohromady
dvacet deka sádry a obvaz
nestůj tak dlouho
ať nepraskne ještě dál
Až na prostěradle uvidíš svý srdce
já němý němocniční zřízenec
vinou sklopím oči
a na okno orosený tvým dechem
napíšu prstem roztřeseným
PROMIŇ
.
21.04.2009 17:56:00 toužím.jít.dál
Básnička má hloubku, sílu ... ponechává ve mně silně emoční zážitek ... krásné vyjádření ...
21.02.2009 21:26:00 uživatel smazán
Nádherná ve svém smutku...
21.02.2009 20:56:00 Mišiačik
je to tak nádherne krásna báseň, že nemám slov...okamžite som ti dala SuperTip...
21.02.2009 18:01:00 Holis
No tak to je prima...právě si léčím komplikovanou zlomeninu levé ruky, hokej si už asi nezahraju, nejsem Goliáš, ale ani David:o))) píšeš moc hezky
19.02.2009 12:19:00 NikitaNikaT.
Pěkné vyznání... žádná sádra, žádný obvaz... jen ruce, dlaně hřející, jež prasklinku vyplní láskou...
19.02.2009 01:43:00 carodejka
Velmi pekna basen plna vreleho citu, dal jsi sve lasce srdce a ja verim ze to nebylo marne, najdes svou lasku, ja Ti to moc preji.
19.02.2009 00:12:00 uživatel smazán
velmi pěkná*