Postavíš sněhuláka beze sněhu,
studíš i hladíš bez dlaní,
v tvém mlčení chci cítit něhu,
jsme nebo nejsme svázaní...
Štěstí, že žiješ, tam i tady,
jsi neskutečno vzdálené,
studené teplo, žízním hlady,
nádherné, nikdy ne mé...
moc pěkná básnička, tato se mi z tvých líbí nejvíce, a že je prý brzo ukončena, z toho si nic nedělej, ty víš sama nejlépe, kdy byl a má být konec
07.12.2005 12:14:00 | Veríssek
možná skončila trochu rychle ale to je jedno. mně se i tak líbí. veršema omotaný zoufalství míchaný s láskou.
02.12.2005 18:10:00 | kulishak