Prostoupena cizím smutkem
ocitám se v proudu prudkém,
slzy nejsou vyplakané,
i ty suché v sobě máme.
Střetáváme se jak ptáci,
myšlenkama jsme v oblacích,
ponořena do tvé laskavosti,
oba jsme tak krásně prostí.
Přijď má lásko na chvíli,
cesty naše zbloudily,
oba v sobě lásku ctíme,
čekám, kdy se políbíme.
Nespi, lásko, procitni,
počet dva je nezbytný!