...asi se už nedozvím...

Ve vzpomínkách pátrám
ty mrchy kruté umí být.
Na ,,kdyby“ si sama hraju
že jinak jsme mohli žít.

Rafiky na orloji otočit
moci zrušit času tok.
Za jediný den s tebou
směnit života mého rok.

Do éteru marné volání
lásko moje, chci tě.
Kolem srdce tvého
toužila jsem rozhodit sítě.

Nevnímáš znamení
malovaná do nebe.
Netušíš že ty básně
byly psané pro tebe.

U fontány jsem čekala
neslyšel jsi moje ,,STŮJ“.
Léta letí a já se ptám:
tehdá…byl by jsi jenom můj?...