Západ slunce

Západ slunce.

Když západ slunce
ozáří tu krásu kolem
a v rudém odlesku
zrudne i Tvá tvář,
já vidím něhu v očích Tvých
a podivnou jasnou zář.
To pole plné Vlčích máků,
vzduch plný vůně a touhy,
nás vede Bůh ví kam,
pro jeden okamžik pouhý.
Rudé lístky padly na mou líc.
Odpusťte vy rudé květy,
že nebylo vám přáno
dále růst.V zapomění
upadly všechny světy
a rozum začal míti půst.