Chodím v dešti osaměle,
do duše se vkrádá chlad,
bolest uvězněná v těle,
nedá, nedá mi dnes spát.
Zdál ses mi v mých živých snech,
plnil jsi mé velké přání.
Bude to i v našich dnech?
To překrásné milování?
Za chvíli zas přijde noc,
těžké je usínat bez Tebe,
zase sama jsem tu moc,
s prosbou se obracím na nebe...
Lásko má vrať se mi zpátky,
v dešti už nechci sama stát,
přijd ke mne zadními vrátky,
abych zas mohla klidněji spát...
hodně krásné, mluvíš mi těmi slovy úplně z duše, ze srdce a ze snů... k tomu už ani není co dodat
kdybych mohl dát sto tipů dal bych 101
kdybych mohl dát tisíc růží dal bych jich na oltář lásky milion
28.02.2009 05:13:00 | blue