Bělostný anděl míří přímo k nebesům,
zas jednou bdí a střeží klidný spánek
té, co jsi slíbil zpívat něžně do vlasů
kouzelné příběhy milostných radovánek.
Bezbranná spí, hlas zvonu tiše doznívá,
půlnoční vyznání jí do střevíčků vkládá,
stříbřitá luna mlčky nocí přibývá
a ona spí a sen se tiše vkrádá.
Bezbranná spí, a kouzlo snů a vyznání
do pera básníků ten anděl šeptem vkládá
a oni ví, že zvon jim v srdcích vyzvání
mám Tě rád, mám Tě ráda.
Jituš, tahle mě prostě pohladila... moc pěkné, myšlenkové, zamilované. ST! za obsah.
03.03.2009 17:53:00 | NikitaNikaT.
Čistá a průzračná jak lesní studánka. Zde není co dodat, kromně ST! :-)))
01.03.2009 23:48:00 | Mario de Janiero
milá,zamilovaná básnička.líbí se mi každý řádek a s posledním slovem vždy toužím po dalším verši.no samozřejmě dávám ST a to mluví samo za sebe...
01.03.2009 12:12:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
Jsem rád, že jsem si ji přečetl právě teď před spaním. Bude se mi hezky usínat.
01.03.2009 01:14:00 | René Vulkán