Tonoucí se stébla

čekám až odmočí se
cosi,
co zabilo nás málem
oba...

v průduchách
starého domu,
neklidný je čas...

a venku
stébla pálí
mráz...

ta, co oporou
nám byla

stébla,
jež nikoho nezachytila...

tak hluchý je to čas,
vně i v nás!