Čekám

Jenom Tvé řádky mě drží nad vodou,
nechci Tě ztratit, jsi mojí pohodou.
Jsi nejvzdálenější hvězda v mém vesmíru,
když přijde černý mrak, bojím se upírů.

Jen Tvoje věty se v mé duši ukládají,
jsou jako diamant, nikdy neroztají.
Mé myšlenky jsou vedle Tebe stále,
modlím se k Bohu v tiché katedrále.

Chtěla bych časem jako vítr běžet,
přeletět hory, lesy, města, věže,
Tvým rytmem cválat spolu životem,
nechci být ta, co stojí za plotem.

Nemůžu s Tebou být a to mě hrozně bolí,
čekám až slunce odtaje sníh z polí,
bez Tebe srdce moje pomalu umírá,
žárlivost v duši svou daň si vybírá.

Nenech mě trápit, vždyť i Ty máš přání,
vím to a věřím, že nikdo nezabrání
splnit Tvé sliby, jsou jich plné stránky,
vezmi si klíč a otoč všechny zámky.