Stojím ve tmě,
čekám, až si mě všimneš,
přijdeš ke mně,
a mé kůže se dotkneš.
Vůbec nic neřekneš,
k sobě si mě přitáhneš,
polibkem mě uneseš,
a až do oblak mě doneseš.
Jsem jako v pohádce,
a i když jsme občas po hádce,
stejně bys chyběl v mém světě,
dokonce i v každé mé větě.
Nechci tě vlastnit,
chci vidět tvůj smích,
tak nenech mě už jen snít,
a zúčastni se dnů mých.
Miluju tě!