Světlo a stín.

Hle, barvy, štětec, paleta,
v obrazu dívka zakleta,
zde trocha světla a tam stín,
ve vlasech má pár kopretin.

Nejde mi o tu kopretinu,
spíš sním o zjihlém dívčím klínu,
s ní zdílet chtěl bych rajský stín,
líbat ta ústa od malin.

K čemu mi štětec, paleta,
když v žilách krev mi klokotá,
jak namalovat lásku nevím,
na obě ruce zdám se levím.

Tys chtěla obraz, ...co je to platno,
mám pouze papír a né plátno.
Snad kromě polibku zklamání smyje
trocha milostné poezie.