Odraz svíček lemuje tvou hladkou tvář,
v šeru vedle mě ti naděje rány hojí,
poddej se touze vždyť mě tu vedle máš,
dnes jsi mou hračkou a já zase tvojí,
do očí hledící hledáme ta správná slova,
tolik blízko a tak daleko k sobě však máme,
že vedle sebe sedíme je poněkud vzácná shoda,
o letmý polibek se snad i později postaráme,
proč máš tak smutné oči v odlesku vína,
byť slza se neudrží a vydá se na svou pouť,
snad něco více uvnitř nás možná i dřímá,
proto nech se unášet…pojď semnou plout…