Zkusím si do slunce
vyrýt svou tvář
Na měsíc otisknout
obrazce snů
Až ráno rozbalí
barevnou koláž
Přitisknu na okno
obtisk svých rtů
Když půjdeš okolo
zrcátko natočím
Paprsek sluneční
v oku Ti poskočí
A pak.?
Ve slunci uvidíš
jiskry z mých dlaní
V srdci Tvém kmitočet
rozvíří hraní
Čekám tu na slunce,
až z mraků vyleze,
na tvou tvář dívat se,
jak na svět se usměje.
Tváří se přitisknu,
po ránu na okno,
chci vnímat obtisky,
co dáváš na to sklo.
Pak jiskry pochytám,
poslané zrcátkem,
v očích já radost mám,
i tobě přeji hezký den.
Ahojky Bobi
16.03.2009 08:44:00 | bobi bobie
Milá, něžná básničko,
pro tvoje v zrcadle slunéčko,
jež musí prohřát Literům tělíčko,
je tip moc a moc meličko.
A tak ti ST srdéčkem věnuji,
ančto slunéčko moc zbožňuji
14.03.2009 17:52:00 | Kars
...tak dneska si se opět Jani strefila do mé nálady , tady už také začíná sluníčko pokukovat a na světě je hned veseleji ...Moc pěkná hravá básenka Jirka
14.03.2009 12:51:00 | kavec
Ráno se předvádí barevnou koláží,
sluníčko šibalsky paprskem doráží,
jak motýl usedám na květ tvých dlaní,
čím láska spoutává netuším ani. :-)
14.03.2009 09:07:00 | ota.pé
A právě Slunko na mě kouká a já hledám, vše... cos napsala. Krásná báseň. ST! za obsah.
14.03.2009 08:55:00 | NikitaNikaT.