Otoč se...
Otoč se...
otoč se ještě jednou prosím
tvá tvář mi do srdce píše
tvé znamení v sobě nosím
a stojíme tu tak tiše
to ticho jako hráz
dělí naše světy
vstoupilo mezi nás
a docházejí věty
slovíčka neletí
jenom se líně vlečou
okovy z napětí
a po nich slzy tečou...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Je to hezký a slova nechybí to když polibek na ústa usedá, to chce pak člověk být daleko od lidí a samou láskou rozkvétá
20.10.2005 17:43:00 | grázlík
Smutek píše v pohledech dvou lidí, tu nekonečnou dálku a dobu po níž se neuvidí...
14.10.2005 09:58:00 | Krtica
Tolik by toho chtěl někdy člověk říct a stud a bázeň nám zamykají ústa.K naší škodě.:o(
14.10.2005 09:33:00 | Guču
