Otcovi
Otcovi
Anotace: dnes ho konečne pustili domov
desia ma chodby nemocnice
a predsa tu s tebou sedím
vravíš:
od polovice januára nespím
mlčím:
odvtedy mám zlomené srdce
každú noc plačem pre neho
schudol som pätnácť kíl
a ubudlo mi už toľko síl
trápim sa do úsvitu bieleho
si prvý muž, čo sklamal ma
on zatiaľ posledný
obaja mne neverní
vybrala som ho podľa teba?
a najviac sa sebecky bojím :
ak tu už nebudeš,
koho budem viniť z prehier svojich?
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk03.04.2009 13:07:00 Juraj Hrom
Výstižné, zažil som niečo podobné, ale nie s návratom otca domov...
Preto je dobré si vážiť rodičov. Pekné. ST
22.03.2009 17:49:00 Terulienka
dakujem :),krasne,plne emocii,rozmyslania,obav...snad sa veci vyriesia k lepsiemu :)...
21.03.2009 23:24:00 Lady L
JAK PRAVDIVÉ,
každý prohráváme a jednou nám dojde, že si za to můžeme sami, pokud jste se smířili a odpustili jste si jen se za něj můžeš modlit a prosit anděli, aby ho doprovodili do té nejkrásnější náruče,
přeji sílu lásky
19.03.2009 23:37:00 Dota Slunská
Velký tip za vyjádření citu, obav i sebereflexe. Jinak se přidávám ke gabkinovu komentáři.
