Já vzývám

Slova mi šeptáš, posíláš v myšlenkách.
Pak se vždy zeptáš, co ty mi za to dáš.
Já slunce líbám, posílám na cestu.
Měsíc jím vzývám, půlnoční nevěstu.

Slova a slova vesmírem pulzují.
Opět a znova k tobě se vracejí.
Nabízím náruč, nabízím objetí.
Co přijde dál, já nemám ponětí.

Vteřina za vteřinou nekonečnost skládá.
Vítr hladí i bičuje má nahá záda.
Tvář tváří bude teď obviněna úskokem.
Být Napoleon, vzala bych chtíč útokem.

Střela střelou poruší ticho samoty.
Nechat vše zmizet, být, existovat, jen já a ty.
Tma pohltí světlo, touha vášní vzplane v žár.
Ochutnat ambrozii, objevit svatý grál.