Anotace: made in 1985 - krátký pokus o chození se spolužačkou. Chyběla drobnost. Já chtěl ji, ona mě nakonec ne. Dokonce to měla být písnička. Naučil jsem se kvůli tomu 12 akordů. Teď se nad tím usmívám.
Odcházíš lásko jako listy stromů
Jako soumrak co zastih měsíc listopad
Míjíš mlčky poslední nároží domů
Bez úsměvu co jsem vídal tolikrát
Ref.
Asi jsem si zvyk
A to bylo málo
Jen stát a dívat se
Brát co by za řeč stálo
Brát a nic nedávat
Už se stmívá
Ztichla ulice i park naproti
Zákoutí co společnost mívá
Stojí bez povšimnutí
Jsem tu sám
Myšlenky se ptají
Proč jsem jak lavička
Na kterou milenci už nesedají
Ref.
Asi jsem si zvyk
A to bylo málo
.....
....
...
..
.
Co člověk pro lásku neudělá... ale věřím, že stále to má svůj význam a kouzlo, co se nikdy neztratí.
23.03.2009 20:00:00 | NikitaNikaT.
Právě - člověk pláče a pak se usměje, tak je to dobře, v tom je naděje...
22.03.2009 12:43:00 | Kapka
Nouze naučila Dalibora na housle hrát
tebe zase láska akordy
i když lásku svou mám velice rád
s akordy jsem stále na kordy..
21.03.2009 17:12:00 | Mario de Janiero
Úsměv a trochu sentimentu ... a co skrývá ta lavička? Vyrytá dvě srdíčka?
ST!
21.03.2009 00:11:00 | jita.1965