Boží soud...
Boží soud...
Anotace: ...neuvědomujeme si co máme, bolestně to zjišťujeme až ve chvílích, kdy to nadobro ztrácíne...
Po tisíci nocích rajského snění
přišlo dost drsné probuzení.
Kde včera jiskřila, láska a cit,
dnes leží přetrhlá, zažloutlá nit.
Archanděl Gabriel s plamenným mečem,
řekl: "Už dost!", těm mým planým řečem.
"Skutky se pyšnit má muž,
proto tu končíš... už!"
"Seber si z podlahy střepy snů rozbitých,
polštáře plné slz, pro tebe prolitých!"
"Lásku, ač nezradils, přece ji ztrácíš,
do prázdna, nicoty, zpátky se vracíš!"
Za tohle nemůže Bůh ani Osud,
ač už jsem v létech, hloupý jsem dosud...
Štěstí své jediné, tak hloupě ztratit!
Dostávám účet... není co vrátit...
...pokladna hlásí inventuru.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk..překrásné...
24.03.2009 12:05:00 | Quigleika
každý má svou noční můru... a Gabriel má dnes svátek :o)
24.03.2009 08:57:00 | hanele m.
Velký tip za téma. Člověk bere své štěstí často za samozřejmost do toho okamžiku, kdy o něj přijde. Možná je to osud, možná náhoda, tak jako tak musíme žít tak, abychom to štěstí mohli znovu vnímat. A nemusí zrovna oslnivě zářit.
24.03.2009 08:35:00 | Dota Slunská
Báseň je skvěle napsaná, není jí snad co vytknout, jen mě tam zabolelo to sebe podceňovaní. Těžko řéct, kde je ta pravá vina... holt se to někdy stává, že láska jde dál a my také, leč jiným směrem... štěstí na Tebe stále čeká a já Ti ho moc a moc přeju!
22.03.2009 18:32:00 | NikitaNikaT.
krásně vyúčtováno ...
22.03.2009 18:10:00 | nejsembásník