Anotace: ...................
Po špičkách tančím
na šedém světle
plynoucího kouře...
Jsi jako bouře!
(Bez blesků vražedných,
citů potřebných...)
Táhneš se tiše
Tvůj pohled klidem dýše,
...snad není to klišé!
(I kdyby bylo,
mne by nevadilo...)
V odrazech mámících
obrazy tvoříš,
bez jména umělce
marně se dvoříš..
(Ach, pane Elegáne,
nač si to hrajete?)
Paletu nevlastníš
štětce...neznáš
A já čekám jen na chvíli :
Kdy se mi vyznáš?
(Nebo snad mýlím se?
Ne, pozdě ses vrátil,
čas lásku Tvou ve mne
bohužel už ztratil...)
/Kreslíš mi do vzduchu
olejovou vzpruhou barev
Snad tisíce odstínů
lásky/
Nemohu čekat...
(víc)
promiň...
Už teď mám...Vrásky!
čekání v nás buduje trpělivost a jiné podobé cnosti, avšak záleží na tom jak k tomu přistupujeme...
28.03.2009 08:33:00 | kikis
Tvá báseň mi mnohé připomněla, je myšlenková, hodně pocitová, až citlivá. ST! za obsah, který mi je prostě známý.
27.03.2009 19:56:00 | NikitaNikaT.