Pavana pro mou paní

Pověz mi, paní vznešená,
kdy jen přišla ta proměna,
že rytíř zdatný, plný sil,
v němou se loutku proměnil?

Řekni mi jenom, jak to je?
Ten, co se nebál do boje
a směle bil se od mládí,
jak stín se plouží podhradím

a smuten hledí do kraje...
Byl vítěz tvého turnaje
a věřil v zemích dalekých,
že slib tvůj platí na věky!

Přiznej, má paní - jsi tak zlá,
nebo jen v síti uvázla
tvá duše bědná ... a co v ní,
spoutáno zlatem mincovním?

A tak jen tanči, v altánu
pyšnou ti hrají pavanu
a s peřím pávů na botách
k tanci tě vyzve samota ...