buňky v akci

hlasitě zvoní zvon
nastává velký schon

krvinkám na poplach
pomohou přemoct strach

buňky v mém těle
kdo chce dál žíti
ať chopí se vřele
jehel a nití

ať zašijí po lásce
v srdci mém dirky
ať pomohou při otázce
proč vidím teď vzpomínky

proč do mých očí
slzy se derou
proč mé srdce brečí
hormony se perou

tak přemýšlím v křesle
smutně a sklesle

jak velký je ten náš svět
prosím tě! VRAŤ SE ZPĚT!!!