Anotace: :-(
Múzy se schovaly za černou oponu,
nikdo mě nemá rád, už sama zůstanu,
na stovky střepů srdce se rozbíjí,
píšu Tvé jméno a slzy jej rozpíjí.
Vzpomínky na Tebe z paměti vymetu,
zaklínám do básní napsaných na netu.
Svět není barevný, nejsou v něm duhy,
vidím jen černotu s bílými pruhy.
Vypářu monogram do duše vyšitý,
vyhodím hrníčky s nápisy Já a Ty.
Červenou mašlí svážu své básničky,
uložím navždy do stříbrné krabičky.
černota s bílými pruhy - moc hezké přirovnání ...
hlavně když nejiškří před očima
to pak člověk špatně zapomíná
30.03.2009 15:36:00 | ni.va
Nevím, jestli jsi skutečně sama. Já ano. Vím, co to je. Nic příjemného. Tvá báseň je velmi pěkná.
30.03.2009 09:45:00 | Skalsky Pavel
Notak děvčata, já myslel, že to jaro s váma bude jináč hárat, polepšete se, další příde až za rok. Jináč k básničce nemám výhrady, naopak
29.03.2009 11:35:00 | Kars
Vzpomínky ty zůstanou v nás napořád a neustále se k nim vracíme,nemůžeme bez nich žít a zapomenout???...se nikdy nedá.
29.03.2009 09:43:00 | Kett
Alespoň zbydou hezké vzpomínky a básničky. Je to málo,ale je to důkaz něčeho krásného.
29.03.2009 00:36:00 | s.e.n
Moc ti fandím, určitě piš dál, zklamání bolí, ale dává ti sílu jít dál.
28.03.2009 23:27:00 | V e r u n k a