Vtělené omámení

V tvých očích
zakleta je něha.
Skrz bříška prstů
do mě proud běhá.

Proud elektřiny,
příjemného vzrušení.
Proud letní zimy,
omámení.

Dotykem rtů
a špičky jazyka
pár motýlů
do mě prolítá.

Nadnášejí
moje tělo..
Křídla se chvějí,
když mé čelo

opírám o tvou hruď.
Miluji, či ještě ne?
Buď jak buď,
jsi omámení vtělené.