Vodou...
Vodou...
zcela nepokrytě. Tiše,
jak déšť skrápí střechy,
-a voda stále teče-...
Naposledy, ještě jednou
cítit tvoje dlaně blízko,
blízko mojí -naší- kůže.
Můžu...? Můžeš...? My dva - můžem'?
Zapomenout na nevinnost,
na pár slov...
Jen dotekům
být vděční...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskAno Simísku, takto ano :)
09.04.2009 12:03:00 | toužím.jít.dál
takže potichounce..skoro tajně:-) krásně se mi to četlo:-) i když tam cítím nádech ...nevím čeho..snad melancholie?.-)
04.04.2009 21:14:00 | Lady Carmila
Moc hezké, něžné, zamilované...
03.04.2009 13:46:00 | NikitaNikaT.
...gratulace k padesátce :-)
02.04.2009 23:04:00 | WAYWARD
hlavně potichu, ale s hlasem hlučné duše:-)
02.04.2009 22:57:00 | kikis
hrozně něžná, krásná
01.04.2009 18:12:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Nádhera tichounce vzkvétá do jarních vod...
01.04.2009 14:29:00 | Ariella13
krásná...
01.04.2009 00:42:00 | Caracol
je to pěkné,
31.03.2009 19:21:00 | Radek.oslov.Šafárik
sladké kapky deště
31.03.2009 19:11:00 | Petbab
potichu jak myška.. :-)) ..krásné
31.03.2009 07:29:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháč