Vyznání
Vyznání
Jsem jen dvě slůvka mezi tvými rty,
prach z nočních snů,co spí na řasách,
padající hvězda z rolety,
desítky,jdoucí po stovkách.
Jsem vůně hladící tvé holé tělo,
zpěv ptáků v jarním svítání,
ledovců tání,zní to směle,
vánek,co bouře zahání.
Jsem touha skrytá v křídlech vážky,
plamenný polibek divokých vod,
pěna všech moří,co bez překážky
přemnění krásné květy v plod.
Jsem horký písek pustých pouští,
ledovec z výšin Himálaje.
Tma,co se světlem nerozpouští,
ledová kra,co neroztaje.
Jsem jen dvě slůvka mezi tvými rty,
touha,co na vždy pohltí tě.
Mé oči jsou tvýma protnuty
a já ti šeptám:miluji tě...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
ano ano a jeste jednou ano - city z toho uplne prysti - pekne - jen at to vydrzi...
01.04.2009 08:44:00 | Druza
Neřeším rytmus a pravidla psaní básní...jsme přeci amatéři... dívám se, co je uvnitř básní a za to Ti dávám ST!.. Píšeš je zamilovaným srdcem a duší a to je na tom krásné.
31.03.2009 22:32:00 | labuť
jednou si zmenil zpusob vazani versu, hned ve druhe strofe a pak si zase navazal na to predchozi, to jsem moc nepochopila, ale budiz, jinak celkem pekne obraty, nicmene bych si davala pozor na rytmus basne, aby to pekne plynulo, to je asi vse, paaa
31.03.2009 22:06:00 | saddova
