Návštěvnost
Nejsem sám ....
Nejsem sám ....
plášť si odložil
řek" nejraděj bych utek"
ale musím zůstat dýl
teď zůstaneme spolu
budeš tu se mnou žít
jen srdce plné bolu
už asi budeš mít
špatně se srdci dívá
má plné oči slzí
když nad láskou se stmívá
víš,moc mě to mrzí..
tak Smutek v koutě mám
vzal si mou židli
víš nezůstanu sám
On se mnou bydlí...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskNakonec jsme stejně každý sám :o), zvlášť ta poslední sloka se mi moc líbí!
19.11.2005 11:08:00 | michala
Olííí, i m ěpřed pár dny navštívil smutek, ale vzala jsem koště a vyhnala ho, fakt už to dál nešlo. Tak zkus něco podobného, ale hned:o)mám tě moc ráda a nechci, aby ses nám trápil:o) krásný den
19.10.2005 15:27:00 | Sunny
No Olí,tahle je parádní,je tu hodně smutných básní,ale tahle se čte opravdu s úsměvem.Povedla se ti na výbornou.
19.10.2005 06:19:00 | Guču
pěkná...ač smutkem prostoupená...
18.10.2005 22:54:00 | Popelka
Achjo, člověk není nikdy sám...
18.10.2005 22:40:00 | Navire
Oli, tvé básně jsou lék pro duši, která se stejně cítí!
18.10.2005 21:15:00 | Krtica
Tak tohohle "kámoše" máme občas doma všichni. Někdy se zdrží jen chvilinku a někdy déle. Ale ať je to jakkoliv, určitě nám taky něco dá...
18.10.2005 19:04:00 | Keilanne
Já také přeji ať brzy uzdraví se srdce Tvoje, snad člověk raděj by byl sám než pro smutek kupovat potraviny dvoje, nechť brzy přijde uzdravení a po smutku památky není. Hezký mooc...
18.10.2005 17:52:00 | grázlík
Mně by se to docela líbilo mít doma za hosta smutek :o)
18.10.2005 17:04:00 | WWW
Cecilka to vystihla. Pěkná.
18.10.2005 16:52:00 | Chore
Tak zapal svíčku, prostři stůl,
vždyť přišel k tobě host,
a třeba, dokud neodplul,
budeš mu pro radost...
a trošku změníš jeho já,
nebude se tak smutku podobat! :o))
18.10.2005 15:57:00 | Cecilka