Poutník

Přišel a jen se usmál

I takhle málo někdy stačí

Pak stal se povodní
co moje tělo smáčí

potravou smyslů
již moje hrdlo ráčí

poutníkem s nímž
klidně usnu na bodláčí

a zbožným přáním
ať dál se země neotáčí