Ke hvězdám

I láska má své hranice
A já miluju víc než je mi dovoleno
Můj cit se dotýká až měsíce
A souhvězdí které je vedle něj rozloženo

Hvězdy si myslí že jsem jen blázen
Když každou noc vzpomínám jak ti to sluší
S posměchem padají tak rychle na zem
Že nevyřknu přání co trápí mou duši


A měsíc šibalsky jak by to tušil
Hladí zlehka stříbrem tvoji spící tvář
Já mu jen závidím že ti v tmách ušil
Z měsíčních paprsků nad hlavou svatozář

Až vozy odjedou z oblohy tmavoucí
A měsíc odejde zas k jiným spát
Lidé se zasmějí mé lásce horoucí
Řekneš mi od srdce že mě máš rád?