...podzimní scénář..

...podzimní scénář..

Anotace: ..když ztratí se na chvíli cíl v té mlze ranní..nastává čas ten k putování..

Marně si hledám téma..v tomhle svém rozpoložení
Mé kroky jdou..pevně..a zvonivě..navzdory pocitům..
Chumlám se v teplo kabátu..nespěchám..ač mám zpoždění
Stejná je moje cesta..prázdná..jak prázdno smutných dnů..

..i pohled zdá se prázdný..znatelně cizí ve svém zasnění..
Ruce se zkřehle chumlaj´v úkrytu..který jim kapsa skýtá
Jsem bohatá..v srovnání se stromy v svém teplém odění
Chudá však samotou..která je v kůru těla nožem vrytá..

Výčitky jsou jak břímě..který se těžko snese jak list pod nohy
a sotva zametu ho jako chlapík..co se stará s láskou o pažit..
..jsem tady jak svůj vlastní stín..který se vkreslil do skel výlohy
Jak splnit potřebu si brát..když ve větru si není..kde..co..vzít??

Kroky se víc než loudaj´..prsty skrz kůži bot lapají teplo sluneční
Ústa si suše praskaj´..už dávno chuť tvou letní zapomněly
S podzimem přišel chlad..v svých peleších jsme k němu neteční
Snad synonymum dálky je tím odcizením..kterému nechcem´ čelit..

..vánek mne hladí..jak by tušil..jaké je přání této chvíle..
..chtěla bych sochou být…co střeží známou fontánu..
ať slzy mohou klidně proudit si..kam chtějí..téměř nahodile
poutníků pár si mince hodí..štěstíčku pěkně do chřtánu..
Autor šuměnka, 19.10.2005
Přečteno 540x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Šumí, to byl moc pohádkovej a neskutečnej vztah, co jsem měl. Za pět let jsem prožili tolik krásného co jiní nezažijou za deset životů. Bude mi trvat než se srovnám. Má to vlny. Kousek nahoru a taky hluboko dolu. Dojdu ke hvězdám, ale bude mi to trvat, víš. Ale jsem šťastný, že jsem to moh prožít, a že právě já jsem mohl pečovat o tu neobyčejnou květinku, jednu ze sedmi miliard tvorů říkajících si člověk moudrý.. Krásné svátky a jen úsměv, jdu se toulat, pomůže mi to zase o krůček. Buli

14.04.2006 15:55:00 | Buližník

Doufám, že jdu pozdě s pohlazením a že už ho není třeba.

Šumíšku, nesmutni - všechno se dá vydržet, ale se mutkem to vždycky trvá dýl...

20.10.2005 15:38:00 | Písnička

Smutek smí zalévat
jen ten,
kdo v něm rád.

A to určitě není tvůj případ.Někdo ale ten smutek zalévá tak,že netrefí domů z hospody.
Už se usmíváš?To jsem rád.:o)

20.10.2005 13:46:00 | Jackyl

Moc zajímavý scénář... 100

19.10.2005 21:07:00 | BlackTangerine

úkryt pro kopec myšlenek..
melancholická.. plete se pod nohy
nostalgické..navenek
a já ubohý..
v chladu a po krk oděn smutkem
postavím se na nohy
a potěším..jen tak pro radost
někoho úsměvem
pohlazením..
prostě dobrým skutkem

co se týká tvého příspěfku na mou básničku podzimní dvje.. bohužel musím konstatovat, že je lepčí než originál! taxi namje dej baha! .)) (to platí i pro sesřičku .))

čaj

Radek .))

19.10.2005 18:39:00 | Bean

šumíí tebe to drží..básenka hezká a ty se nedej ...

19.10.2005 16:43:00 | oli

...ta poslední sloka je fakt dost dobrá...Ostatně i celá tahle věcička! Jen tak dál (a radostně, tváříme se radostně!!!)
J.

19.10.2005 15:47:00 | JirkaS

Tohle není jen obyčejný splín, to je pořádná depka! Vyžeň tu nepodaru jednu!

19.10.2005 14:52:00 | Krtica

Tak to ne, jak vichřice zmírní krok,
už není taková, jakou znám...
tebe to smutnění vzalo... velký lok
lektvaru svého ti posílám!
A nehledej v něm žádné žáby, čarodějný bejlí,
spíš posilnění, ať jsme zase stejný, teda stejně řachlý, vždyť ty víš, už máš připravenou číš???

19.10.2005 13:44:00 | Cecilka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí