Michalovi

Když líbám Tě, mám chuť se ptát,
jestli bych mohla víc Ti dát,
než teď Ti dávám.
Znám radosti a mám svůj kříž
a když bych chtěla vzlétnout výš,
o život zakopávám.

Když vidím Tě, mám chuť se ptát,
jestli mě vážně máš tak rád,
že neodejdeš tam, kam chceš,
až překvapí nás hustý déšt
a hromy zahřmí do polí...
I to prý jednou přebolí.

Když slyším Tě, mám obavy,
že nevidíš mi do hlavy,
za jakou ty mě asi máš...
Myslíš na mě, když usínáš...

Když dva si chtějí stavět svět,
musí cítit a přemýšlet
a v srdci myšlenky se ztrácí, srdce se ztrácí v myšlenkách...
Naděje. Štěstí. Touha. Strach.

Kdo je ten druhý a co si sebou nese
a v jakém světě ten pár ocitne se...
Na nebi tohle nadepsané není
a na každého čeká překvapení.