Nepředstírej

Slýchávalas po ránu
dešťové falzety na parapetu
pod čistě povlečenou peřinu
mačkalas kužele světel
levných lamp
od naproti
nás.
Něchtělas spát,
když já spal.

Poslouchalas za svítání
pavouka při splétání pavučin
na záhonku přešlechtěných růží
s holými stonky
sebevražedný waltz.
Chtělas chránit,
když já spal.

Cítila si při červáncích
nektar hroznů ze zobáků
dvou moudivláčků v trávě
při ranním štěbetání
když přestalo pršet
chtělas lásku
a já...

Viděla si v dopoledne
na papírové zdi
siluety otakárků
a konečně
odhodilas kuklu
(jako oni)
rty se dotkla mých
a
já


vstal.