nad komíny

Tam
..za úpatím
v slatích a mokřinách
z větvoví vzlétnu
a pak se ztratím
v mracích jak v peřinách

Tam
za úpatím
kde obzor hoří
když slunce zapadá
v odlesku moří
a vítr na záda
..padá

Možná že letím
a města pode mnou
střídaj se v souřadnicích
jak vlaky ve stanicích

Tam
nad tou tmou
se světly jsme se střetly
pluju ti nad hlavou
a nikdo nevysvětlí
co s nocí která dělí
nás dva jak dveře cely.

Tam
i když se poraním
ve čtvrti tovární
o vrchy komínů
stejně ti prominu
...že nezamáváš.