Snad už stá slza upadá,
na tělo nahé a dokonalé.
Ta dívka se pořád nevzdává,
i když naděje jsou přemalé.
Má sílu bojovat…
Jeho upřímný pohled ji srdíčko roztluče,
jeho vášnivé polibky zas k životu přivedou.
Ten pocit, když vezme ji do náruče,
vše naposled… odejde on, i vzpomínky odejdou…
Má sílu bojovat…
Vzpomínky neodešly, naopak
do snů… do mysli přicházely stále,
nad dívkou se stáhnul velký, temný mrak.
Nechce už trpět dále!
Nemá sílu bojovat…
ač šance přemalé jsou a těžké je jít dál
člověk má v sobě sílu - tomu věř
a dvě nohy - aby na nich pevně stál
..když ho prudký vítr na kolena srazí
dvě ruky, aby si pomohl a přece opět vstal..
_ _ _
ještě přidám mé oblíbené verše:
.
Zápasiť treba
Nikdy neujsť z boja
Nebáť sa rán, že sa snáď nezahoja
Nepatriť nikdy medzi neveriacich
A milovať
/Básnik a žena, Ján Smrek/
.
spolu s tebou věřím, doufám, že bude líp :) a že síla bojovat nikdy nevyprchá..
17.04.2009 00:58:00 | lennerka