Tajemství

Toulám se ulicí osvětlenou lampami,naslouchám vlastním krokům,tiše padá sních. Studí a taje ve Tvých dlaních,jako už tolikrát. Zmrzlá rosa Ti v očích jiskří,čekajíc na příběh,kde štěstím roztaje a v slzách se skoulí. Díváš se z okna na zaváté stopy a vzpomínky už nepohladí. Rty se Ti chvějí,čteš si jednu větu znova a znova. Cítíš,že tajemství mezi řádky je nadějí,jenž nedává Ti spát. Našla jsi se a já,Tě i přes moji velkou životní prohru prosím-zapal svíčku a výměn Tvou vločku na řasách,za šťastný úsměv. Neboť víš,že vše v životě má svůj hluboký smysl a svůj cíl.