Nevěra

Celý náš dům už šel spát.
Teprve teď potichu otvírám dveře.

Pomalu kráčím ku nevěře.
Hladím Tě po tváři a Tvé strniště píchá.
Přikládám Ti prst na ústa:
„Prosím Tě, buď zticha“

Dva milenci v nočním šeru,
riskují své lásky pro nevěru.

Do očí budou ráno svému milému – své milé lhát,
že ona ho má ráda, on ji rád.

Život je totiž barevná krajina.
Tam kde jinému srdce radostí tluče,
druhému bolest začíná.