Jen a jedině s M. jedné jediné zimní noci

I když unavená, přesto štastná v každé chvíli, kdy mohu říci " zbožňuji Tě", usínám... usínám v Tvé náruči... Procitám snad ze strachu, že to byl jen sen, ale... jsi tu. A spánek mě opět zmáhá. Hezky a bezpečno je v Tvé náruči. Cítím Tvůj dech, cítím Tvé objetí. Jemný závan vzduchu, šeptáš mi do ucha... ach ne, ten mrazivý pocit vzrušení, jak běží mi po zádech... Chci blíž, chci k Tobě, chci Tě cítit a vědět, že jsi tu pro mne a já pro Tebe. ... Procitám, snad ve špatné chvíli nebo době. Nejsi tu a já vím, že měla jsem si víc vážit té jedné noci, té chvíle, vlastně každé chvíle. Cenné jsou okamžiky, které vrátit nelze i když chceme. Osudu poroučet nemůžeme...