Anotace: tak jdu ...
Nemusím mít auto, ani dům jak hrad,
stačí pohlazení a slyšet mám Tě rád.
Nemusím mít svatbu v kostele s orlojem,
mně stačí jít do kina na Léto s kovbojem.
Drahé dárky, zlato, dovolená u moře,
vyměním za pohled na „zlaté úhoře“.
Ve Tvých očích nejsou žádné plamínky,
jsou chladné, jak v ledu zmrzlé kamínky.
Mé básničky jsou pro Tebe jen blbé úlety,
vždyť za ně nejde nakoupit žádné kotlety.
Máš rád jenom prachy, jinak jsi bez citu,
já už nechci zpátky, do cizího bytu.
Máme stejné citění, až slza mi ukápla a též jsem názoru, že k čemu hromada peněz, když láska se nedá koupit, k čemu zlato blýskavé, když nehřeje, jako náruč muže... vidina bohatství, nedá nám polibek vřelý, nepomazlí a nepohladí, s ní neradi se milujeme...
24.04.2009 09:54:00 | NikitaNikaT.
Je to pěkné, takový mám rád, hezky se to čte a hlavně, je to rýmovačka. A určitě to není o mně, ančto do očísmi nikdy nečučela :-))
20.04.2009 19:01:00 | Kars
Krásně napsaná, doufám jen že to není zkutečnost, takový si tě nezaslouží...
20.04.2009 17:57:00 | Sýkorka07
st ***
20.04.2009 17:54:00 | rybí prdy
Vždyť ty básničky mají cenu zlata.
A hodně těch,co si je rádi přečtou.
20.04.2009 17:16:00 | Květka Š.